Proč by někdo pili absint?

Proč by si někdo dal absinth?

Když se řekne "absinth", co vás napadne? Začátek 20. století, bohémští umělci, kteří se propadli do spirály šílenství, nebo snad scény z filmů, kde nějaký talentovaný spisovatel ulehá halucinacím a mění je v mistrovská díla? No, jakub mu říká zelená smrt. Ale proč by si někdo dal absinth? To jsou otázky, které si klademe, a já se je pokusím osvětlit v tomto článku.

Absinth a historie

Absinth má daleko zajímavější a komplikovanější historii, než by se mohlo zdát. První zmínky o něm pocházejí z konce 18. století ze Švýcarska, ale stal se neodmyslitelnou součástí francouzské kultury. To pro něj bylo významné období, kdy si ho oblíbili pařížští bohémští umělci, včetně takových jmen jako Vincent van Gogh, Edgar Degas a Oscar Wilde. Byl jim jakousi inspirací, avšak jeho konzumace měla i své temné stránky. Existují příběhy o tom, jak konzumace absinthu vedla některé z nich k šílenství, a v některých případech dokonce k sebevraždám.

Absinth a efekty

Možná se ptáte, proč by si někdo chtěl dát nápoj, který má takové skličující důsledky? Ale absinth jako takový není nebezpečný. Ano, má vyšší obsah alkoholu, ale to není ten pravý důvod, proč je obklopen takovým mýtem. Klíčovou složkou je pelyněk, bylina, která je známá svými halucinogenními účinky. Tyto účinky jsou však v případě absinthu jen velmi slabé a aby na něj člověk podlehl, musel by vypít neuvěřitelné množství, což by vedlo spíše k otravě alkoholem než k halucinacím.

Odsudky a zákazy

V průběhu 19. a 20. století čelil absinth mnoha odsudkům a zákazům, především kvůli svým údajným škodlivým účinkům. Ve Švýcarsku byl zakázán už v roce 1908 a ve Francii v r. 1915. V USA byl zakázán v r. 1912 a tento zákaz platil až do r. 2007! Ano, to je přes 90 let. Dnes je absinth legální ve většině zemí, ale stále se setkává se skepsí a někdy i strachem.

Proč by si tedy někdo dal absinth?

A i přes to všechno, absinth stále láká. Je jím obklopena aura tajemství a romantiky, které mu dodávají na atraktivitě. Mnoho lidí ho pije i pro jeho jedinečnou chuť, kterou mu dodává kombinace bylin, mezi nimiž dominuje fenykl, anýz a samozřejmě pelyněk. A samozřejmě pro ten pocit vzrušení z toho, že pije nápoj, který kdysi intenzivně konzumovali slavní umělci a spisovatelé.

A jak to u nás chodí?

Jakub a já jsme se jednou rozhodli, že si absinth vyzkoušíme. Bylo to jedno z těch dobrodružství, do kterých se ponoříte "jen tak pro zábavu". Ne, jako moje buldoček Bruno, který jednou šel na absolutním dobrodružství, když se pokoušel sežrat můj kuchařský block. Ale po několika doušcích absinthu jsme oba pochopili, že to není zdaleka tak špatné, jak si lidé myslí. Nemyslím tím, že byste měli absinth pít každý den, ale jednou za čas, proč ne?

Jak si užít absinth

Ale jak si absinth užít bez toho, abyste skončili jako Vincent van Gogh? Základem je umění moderate konzumace. Pokud se k absinthu chystáte přistoupit, uděláte nejlépe, pokud si ho vypijete v malých doušcích a s pocitem respektu a obdivu k tomu, jak komplexní je tento nápoj. Absinth se totiž nekonzumuje jen tak, je s ním spojen určitý rituál, který zahrnuje i přelévání přes cukrový kostičku. A raději radím zůstat v bezpečí domova při jeho konzumaci, pokud nejste zkušení odborníci na absinth.

Můj finální verdikt: Proč by si někdo dal absinth?

Proč tedy pít absinth? Je to prožitek, je to dobrodružství. S tímto nápojem zažijete chvíle, které vás nenechají jen tak. Ať už jde o tu chvíli, kdy vás zahlédne slavný malíř Vincent van Gogh skrze zelený opar v poháru, nebo ten moment, kdy se cítíte spojeni s historií a kulturou Francie, Švýcarska a celé Evropy. Pijte ho s respektem, s otevřenou myslí a vždy s mírou. A pokud se vám bude zdát, že vidíte zelené víly, pak je možná čas skončit. A šťastný je ten, kdo umí rozpoznat ten správný okamžik.

Na zdraví, Klára.